|
|
Identifikace změn expresního profilu genů účastnících se rezistence v experimentálním in vivo modelu ovariálního karcinomu
Bryndová, Barbora ; Václavíková, Radka (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Ovariální karcinom je jednou z nejzávažnějších gynekologických malignit na světě. Jeho vysoká mortalita je způsobena především vznikem mnohočetné lékové rezistence na kon- venční léčbu zahrnující taxany. Současný výzkum se proto zaměřuje na studium nových derivátů na bázi taxanů, které by mohly obcházet doposud známé mechanismy lékové rezistence. Existuje několik slibných derivátů taxanů z řady tzv. Stony Brook taxanů (SB-T taxanů), jejichž účinnost, toxicita a mechanismus působení jsou sledovány. Tato bakalářská práce se zabývá studiem změn exprese genů účastnících se vzniku rezistence v tkáních a nádorech získaných z in vivo modelů po podání derivátu SB-T-121605 v porovnání s konvenčním taxanem paklitaxelem a s neléčenými modely. Byly studovány vybrané geny ABC transporterů (ABCB1, ABCC1 a ABCG2) a enzymů metabolizujících taxany (CYP3A11, CYP3A13 a CYP2C29) a jejich myších ortologů ve vzorcích jater, střev a nádorové tkáně odebraných z in vivo modelů myších xenograftů. Nádorová tkáň byla odvozena od vysoce rezistentní buněčné linie NCI/ADR-RES ovari- álního karcinomu. Stanovení genové exprese bylo provedeno metodou kvantitativní po- lymerázové řetězové reakce v reálném čase. Podání derivátu SB-T-121605 vedlo k několika významným změnám genové ex- prese. V nádorové i střevní tkáni došlo po podání...
|
|
|
Biomarkery prognózy a účinnosti terapie ovariálního karcinomu
Cerovská, Ela ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Ovariální karcinom je závažné nádorové onemocnění s nejvyšší mortalitou mezi gynekologickými malignitami. Doposud nejsou k dispozici optimální metody včasné diagnostiky, určení prognózy ani predikce účinnosti terapie, což vede k odhalení nemoci v pokročilých stadiích a ke značnému omezení účinnosti léčby. Velkým problémem při léčbě pacientek je také vznik rezistence ke konvenčním léčivům a častý návrat onemocnění. Hlavním cílem předkládané práce byla identifikace nových potenciálních prognostických a terapeutických biomarkerů, jejichž zavedení do klinické praxe by mohlo pomoci zlepšit terapeutický přístup k ovariálnímu karcinomu. Diplomová práce poskytuje výsledky analýzy exprese genů, jejichž proteiny se účastní transportu, metabolizmu a mechanizmu působení platinových derivátů a taxanů, dále regulace buněčného cyklu a signalizace. Hladina exprese byla měřená na úrovni transkriptu v nádorové a kontrolní ovariální tkáni, kde byly vyhodnoceny rozdíly. Exprese v nádorech byla dále porovnána s klinickými daty pacientek a ze získaných výsledků byly vybrány kandidátní geny, ABCA2 a PRC1, pro další analýzy. U kandidátních genů bylo stanoveno množství proteinu v nádorové a kontrolní tkáni a byla provedena genotypizační analýza vybraných dědičných jednonukleotidových polymorfizmů v DNA z periferní krve...
|
|
|
Skrytá malnutrice u pacientek v pokročilých stádiích ovariálního karcinomu
Ožanová, Michaela ; Tuček, Štěpán (vedoucí práce) ; Kostková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem skryté malnutrice u pacientek v pokročilém stádiu ovariálního karcinomu. Nádorová onemocnění jsou velmi často provázená podvýživou (malnutricí). V případě ovariálního karcinomu malnutrice může být skrytá, především ascitem, který tělesnou hmotnost může zkreslovat. Ve zkoumaném souboru mělo ascites 32 % pacientek. Základním vyšetřením nutričního stavu v nemocnici může být nutriční screening, prováděný u každého hospitalizovaného pacienta, sloužící k odhalení rizika malnutrice. K detekci malnutrice slouží i další metody jako jsou antropometrická měření, laboratorní hodnoty, bioimpedanční analýza nebo méně využívané zobrazovací metody. Cílem této práce je zhodnotit, zda jsou nutriční screening a pravidelná kontrola tělesné hmotnosti u pacientek s pokročilým ovariálním karcinomem dostatečné k diagnostice malnutrice. Výsledky ukázaly, že zařazení antropometrických měření mezi rutinní vyšetření může být přínosem pro odhalení většího množství malnutričních pacientů. Také to, že posun hranice BMI v nutričním screeningu pro pacienty nad 65 let by značně navýšil záchyt pacientů v riziku malnutrice. Dalším cílem bylo zjistit, zda přítomnost ascitu může malnutrici skrýt, případně které jednoduše dostupné metody mohou skrytou malnutrici odhalit. Toto tvrzení bylo...
|
|
|
Molecular characteristics of mismatch repair pathway in ovarian cancer
Burócziová, Monika ; Vodička, Pavel (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Udržování stability genomu a buněčné homeostázy je v lidském organismu zajišťováno mnohaúrovňovými a mnohačetnými enzymatickými ději. Buňky se musí každodenně vypořádat s řadou událostí, při kterých dochází k poškození DNA, s cílem přežití a udržení integrity genetické informace (DNA). Nahromaděné chyby ve struktuře DNA a zlomy DNA jsou opravované pomocí dynamického aparátu, jako je například dráha opravy nesprávně přiřazených nukleotidů (MMR). V předkládané diplomové práci byla studována MMR dráha a její podíl na malignizaci epiteliální rakoviny vaječníků (EOC). Pracovní hypotéza byla, že exprese hlavních genů MMR dráhy, jako jsou MLH1 a MSH2, je v rakovinných buňkách utlumena. Tyto buňky jsou pak neschopny opravit nahromaděné chyby v DNA, což vede buď k apoptóze nebo s vyšší pravděpodobností k jejich nekontrolovanému pomnožení. Dále byl podroben testování předpoklad, že výše zmiňované geny jsou utlumeny u pacientek trpících EOC rakovinou na transkripční, translační nebo epigenetické úrovni. Cílem práce bylo objasnit a prozkoumat význam MMR dráhy na utlumení exprese mRNA, nestabilitě proteinů a hypermetylaci promotorů skupiny hlavních genů MMR dráhy, a to konkrétně u MLH1, MSH2, PMS1, MLH3, MSH6, MSH3 a PMS2. V rámci studie bylo analyzováno 63 vzorků EOC a 12 zdravých vaječníků pomocí metod...
|
|
|
Biomarkery prognózy a účinnosti terapie ovariálního karcinomu
Cerovská, Ela ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Ovariální karcinom je závažné nádorové onemocnění s nejvyšší mortalitou mezi gynekologickými malignitami. Doposud nejsou k dispozici optimální metody včasné diagnostiky, určení prognózy ani predikce účinnosti terapie, což vede k odhalení nemoci v pokročilých stadiích a ke značnému omezení účinnosti léčby. Velkým problémem při léčbě pacientek je také vznik rezistence ke konvenčním léčivům a častý návrat onemocnění. Hlavním cílem předkládané práce byla identifikace nových potenciálních prognostických a terapeutických biomarkerů, jejichž zavedení do klinické praxe by mohlo pomoci zlepšit terapeutický přístup k ovariálnímu karcinomu. Diplomová práce poskytuje výsledky analýzy exprese genů, jejichž proteiny se účastní transportu, metabolizmu a mechanizmu působení platinových derivátů a taxanů, dále regulace buněčného cyklu a signalizace. Hladina exprese byla měřená na úrovni transkriptu v nádorové a kontrolní ovariální tkáni, kde byly vyhodnoceny rozdíly. Exprese v nádorech byla dále porovnána s klinickými daty pacientek a ze získaných výsledků byly vybrány kandidátní geny, ABCA2 a PRC1, pro další analýzy. U kandidátních genů bylo stanoveno množství proteinu v nádorové a kontrolní tkáni a byla provedena genotypizační analýza vybraných dědičných jednonukleotidových polymorfizmů v DNA z periferní krve...
|
|
|
Imunoterapie karcinomu ovaria dendritickými buňkami
Partlová, Simona ; Rožková, Daniela (vedoucí práce) ; Froňková, Eva (oponent)
Imunoterapie karcinomu ovaria dendritickými buňkami Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie zaměřená na vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám. V naší práci jsme se zaměřili na imunoterapii ovariálního karcinomu, neboť je jedním z nejběžnějších gynekologických nádorových onemocnění u žen, vyznačující se špatnou prognózou a vysokou mortalitou. Principem imunoterapie je příprava dendritických buněk (DC) z monocytů izolovaných z periferní krve pacienta, které jsou následně pulsovány ozářenými buňkami alogenní linie ovariálního karcinomu. Tyto nezralé pulsované DC jsou poté maturovány a následně kokultivovány s autologními T lymfocyty. Cílem práce bylo prokázat, že jsou dendritické buňky po přidání vhodného maturačního agens a v kombinaci s apoptotickými buňkami nádorové linie ovariálního karcinomu schopny vyvolat specifickou lymfocytární odpověď. Z našich výsledků vyplývá, že 24 h je dostatečná doba k navození apoptózy nádorových buněk, a že po 4-hodinové inkubaci DC pohlcují apoptotické buňky. Dále jsme zjistili, že pohlcení apoptotických buněk dendritickými buňkami stimulovanými polyI:C inhibuje maturaci DC a tudíž i produkci cytokinů IL-12p70, IL-6 a TNF-α. Vzhledem k tomu, že stupeň zralosti DC výraznou měrou ovlivňuje indukci specifické lymfocytární odpovědi, v...
|
host ::
RSS.